V pátek 4.10. jsme jeli na výstavu plakátů a obrazů do Gočárovy galerie.
Před vstupem jsme viděli, jak funguje Lodička výtvarníka Černého. Elenka tento mobil natáčela. Přestože samotný pohyb trval asi pouhých 20 vteřin, byli jsme nadšeni! Slíbila jsem dětem, že se ve škole časem podíváme i na jiná díla tohoto významného výtvarníka.
Ve foyer bývalých mlýnů zjistila paní Andrea, která nás provázela výstavou, že ještě nikdy v žádné galerii nebylo 7 žáků, i pro to zopakovala pravidla, jak se chovat na výstavách.
Viděli jsme překrásné secesní Muchovy plakáty, dozvěděli jsme se, jak se Mucha stal známým a žádaným umělcem, také něco málo o symbolech zakomponovaných v obrazech. Děti měly možnost porovnat, jak se stejných témat chopil Mucha a jak moderní umělci českého původu.
Děti u obrazů zaníceně diskutovaly. Vždyť, jak zdůraznila paní průvodkyně, obrazy mají vzbuzovat otázky, burcovat fantazii, vyvolávat pocity. Nutí diváka přemýšlet, co se na obraze odehrává. Není nutné obraz pochopit, postačí jej vnímat. A cokoli si myslíte, všechno je vlastně pravda.
Žáci měli možnost vidět, co je a co dokáže ornament, sami přišli na to, co je charakteristickým znakem secese.
Děvčata i kluky zaujal prostor nazvaný Rostlina jako bytost, kde byly ke zhlédnutí obrazy různých zajímavých technik, které zkušeně ocenily zejména dvojčata Formánkovy, ovšem nejen ony!
Nejdéle jsme však setrvali v prostoru nazvaném Požitky, kde byly vystaveny jak Muchovy reklamy, tak i znepokojivé obrazy 2 mladých českých umělců, z nichž jeden tvoří pod pseudonymem Pasta Oner. Paní průvodkyně i já jsme byly potěšeny, jak děti vnímají obrazy, co si myslí o motivech a dějích, které obrazy ztvárňovaly. Ukázku z jednoho takového zastavení najdete pod článkem.
Nakonec děti ve skupinách, které utvořily dle vlastního výběru, si vybraly věc z nabídky věcí paní průvodkyně a samostatně tvořily reklamu na daný výrobek. Tento výrobek poté odprezentovaly.
Nejvíce zaujala skupina ve složení Jana, Veru, Magdi a Karolínka,které excelentně vytvořily reklamu na Zeměřez, jelikož reklamu správně pojaly jako zajímavou divadelní skeč, z níž bylo jasně patrné široké využití předmětu.
Činili se však také kluci ve skupině Jakub, Matěj, Boris a Billy, kteří v reklamě pamatovali na spojení generací při práci, což velice oceňovala paní Andrea, ale i my všichni, jelikož jsme si možná představovali, jak pečeme s babičkou v její příjemné kamny vytápěné kuchyni, možná někde na chalupě, když venku je nevlídno..?
Elenka a Niki litovaly, že chtěly být ve skupině samy, takže nakonec poznaly, že týmová práce je lepší a přináší chutnější ovoce. Tedy pokud se lidé ve skupině nehádají a akceptují nápady druhých a umějí argumentovat, proč toto ano a toto ne, jak poznamenala paní Andrea./
Anand, Adam a David prezentovali bezva šampon nejen na vlasy, ale i na zklidnění a dobrou náladu :-)
Vtipná byla i prezentace dívek Alice, Ami, Rosa, Nasťa. Tato reklama podporovala místní, lokální zemědělce!, byla zvládnutá výtvarně, humorným nápadem.
Kluci v poslední skupině se pravděpodobně styděli prezentovat, nám z nejasného důvodu jim asi bylo trapně?, jak jinak si vysvětlit, že jejich prezentace by obstála jen ze stránky výtvarné. Ale o to jde, abychom se naučili takové situace zvládat, což se jistě hodí do života.
Dle mě tato exkurze spnila známé heslo - učit se o životě v životě. Nehledě k tomu, že ke slovutným jménům jako Van Gogh, Banksy, Lada, Gočár, Mistr Theodorik, Picasso přibylo v podvědomí i ve vědomí dětí i jméno Alfons Mucha a charakteristické rysy secese, ale i moderního umění.
Také jsme se dozvěděli mnohé o nás samých.
Monika Jiskrová