Poslední květnový týden jsme si užívali v Čenkovicích.
Původní předpověď počasí se naštěstí úplně nevyplnila... Na opalování to sice nebylo, ale holinky jsme také obout nemuseli a to je hlavní...
Hned první den jsme si to vyšlápli na Bukovou horu. Zde bylo v obležení křeslo Rampušáka. Popřáli jsme Filípkovi k svátku a cestou jsme si zahráli různé hry. Zkoušeli jsme poznat po hmatu kamaráda, házeli jsme šiškou na cíl a u chaty jsme si zahráli "lidské pexeso".
Každý večer patřil předávání diplomů.
Ráno jsem měla nařízený budík, leč nebylo to vůbec potřeba - dostatečně nařízené byly děti
Po ránu jsme vyběhli na hřiště a ještě před snídaní si protáhli těla.
Dopoledne jsme se malililinko učili, ale spíše formou her na slovní zásobu, napsali jsme pohledy a něco málo jsme si zopakovali z českého jazyka a matematiky.
Druhý den patřil sportovním soutěžím a postřehovému závodu. Kluci si k sobě vylosovali holčičku, se kterou poběží a postřehový závod se stal velmi oblíbeným. Všichni se s ním poprali na výbornou!!!
O poledním klidu děti kreslily "Čenkovické strašidlo" a večer probíhaly boje v pexesu, piškvorkách, hře Dobble a jiných.
Ve středu jsme se vydali za pokladem! Při stopované děti plnily úkoly. Všechny lístečky našly, vše splnily a právem jim patřil poklad...
Čtvrteční počasí přálo výletu, proto jsme si vyjeli na Suchý vrch, kde jsme vyšli na rozhlednu a zpátky na chatu jsme šli po svých. Nést si s sebou svačinu a najíst se v lese na pařezu je to, co k výletu neodmyslitelně patří! Někoho trošku bolely nožky, ale všichni statečně ťapali...
Večer dětem otrnulo (ostatně jako každý jiný večer... ) a holčičky se vyfintily na diskotéku. Té předcházela soutěž "O Čenkovickou Superstar". Holčičky si zatancovaly. Kluky to moc nebralo
V pátek po snídani si děti sbalily své kufry (v některých případech to byla opravdu fuška...), ještě jsme se vydali na krátkou procházku a po obědě jsme se vydali na cestu a šťastně (o to celý týden šlo... ) se vrátili domů