Poslední den, jedeme domů

Tak a pojedeme domů. Týden utekl jako voda. 
Po čtvrteční noční hře se nám tedy opravdu všem nechtělo vstávat. Všechny nás musela ráno paní vychovatelka probudit. Večerka se totiž TROCHU posunula. 
Ráno jsme se už jen po lehkém klusu vydali na snídani, po které jsme museli vyklidit pokoje a zabalit si. Po "odbavení" kufrů jsme dohnali restíky v deníčcích a po sváče se vydali do lesa stavět domečky, které byly podle paní učitelky opravdu exkluzivní. 
Pak už jsme se jen obědem posilnili na cestu, zahráli hru a vydali se nádraží. Někteří jsme nechali odjet své pláštěnky a jakoby to deštík věděl, pěkně se s námi rozloučil, abychom si zapamatovali, že pláštěnky máme mít vždy připravené. 

Cesta vlakem byla pohodová a ve zdraví jsme se vrátili domů do našich Pardubic.

Takže sláva, nazdar škole v přírodě, zmokli jsme a už jsme tu! 

Ale co je důležité, všichni jsme PŘEŽILI a s 60 kilometry v nohách jsme na sebe opravdu pyšní!